![](https://www.petrsolc.cz/wp-content/uploads/2020/11/3465075_.jpg)
Hrozba druhé vlny pandemie přiměla Čechy napěchovat peněženky hotovostí. Podle zatím posledních statistik České národní banky obíhalo v zemi koncem září bezmála 685 miliard korun v hotovosti. To je takřka o 51 miliard korun neboli o osm procent více fyzických peněz v oběhu než v závěru února, tedy v předvečer pandemie. Více hotovosti v Česku podle statistik regulátora dosud ještě nikdy neobíhalo.
„Rostoucí objem oběživa odráží změnu chování veřejnosti a dalších subjektů peněžního oběhu ve vazbě na mimořádná vládní opatření proti šíření nemoci COVID-19. V krizové situaci se veřejnost a podnikatelé zásobili hotovostí, podobně jako tomu bývá vždy,“ uvádí mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Objem hotovosti sice stabilně roste, ovšem obvykle velmi pomalu. Za stejné období loňského roku tak například vzrostl o necelých jedenáct miliard, neboli o zhruba půldruhého procenta. Obdobným tempem rostly obíhající peníze o rok předtím.
„Na jedné straně sice lidé stále častěji platí bezhotovostně, na druhé ovšem z opatrnostni zvyšují ve vypjatých situacích více nečinné hotovosti doma,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
V očích řady Čechů hotovost podle ekonomů v náročném čase stále znamená jistotu. „Jsou raději, když ji mají doma ´za obrazem´, ve fyzické podobě, než aby její elektronický ekvivalent nechávali na bankovním účtu,“ připomíná ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
![](http://m.aimg.sk/ras-cz/11-origin-6659445.jpg)
Prudký nárůst objemu obíhajících peněz vzbudila už první vlna pandemie na jaře, druhá vlna ale posunula zásoby hotovosti na nová maxima. „Dalším faktorem růstu objemu hotovosti jsou i přetrvávající velmi nízké či nulové sazby na bankovních účtech,“ připomíná partner poradenské společnosti PwC Petr Kříž.
Podle vyjádření ČNB už v březnu centrální banka vyhověla všem požadavkům obchodních bank na výběry hotovosti, čímž nastal první výrazný nárůst hotovosti v oběhu. Objem fyzických peněz rostl až do června, mírně pak klesl během prázdninových měsíců.
„Po skončení první vlny pandemie na jaře zůstalo v oběhu o zhruba třicet miliard korun více, než by odpovídalo standardnímu nekrizovému vývoji ve společnosti. S druhou vlnou pandemie a částečným lockdownem ekonomiky objem hotovosti v oběhu opět vzrostl, ale už ne tak výrazně jako na jaře,“ dodává Vodstrčilová.
Nejsilnější nárůst držby hotovosti zažilo Česko v říjnu 2008 krátce po pádu americké banky Lehman Brothers, a tedy neoficiálním startu velké finanční krize. Za jediný podzimní měsíc tehdy vzrostl objem hotovosti v ekonomice o deset procent poté, co lidé vybrali 33 miliard korun.
Touha po jistotě fyzických peněz převážila i obavy z jejich možné zdravotní závadnosti. Například virus chřipky dokáže na bankovce přežít až sedmnáct dní, ukázala studie American Society for Microbiology z roku 2008. I proto americká centrální banka FED počátkem března dočasně zablokovala fyzické dolary stažené z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu ve Spojených státech.
Pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung letos dokonce část peněz, které obíhaly v rizikových oblastech, zlikvidovala. V současnosti ostatně Čína podle vládního nařízení část oběživa sterilizuje.