Poslanci schválili daň z mimořádných zisků, která by měla vynést až 100 miliard. Energetická skupina EPH jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského oznámila, že kvůli tomu část byznysu přenese za hranice.
Článek
Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Uvedla to ČTK. Důvodem je, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. Informoval o tom mluvčí EPH Daniel Častvaj.
„Může to být inspirace pro jiné firmy. Něco, čeho jsem se obával od začátku a čeho jsem se obával nejvíce, a to je reputační riziko spojené s mimořádnou daní. Je to nesystémová daň, která ohrožuje stabilitu podnikatelského prostředí a jistotu firem pro podnikání v Česku,“ řekl pro SZ Byznys hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Do destinací, kde tzv. windfall tax zavedena nebude, by se však nemusely stěhovat pouze energetické, petrolejářské a těžební firmy a banky, kterých se v následujících letech mimořádná daň s jistotou dotkne. Podle Marka nemají ostatní firmy jistotu, že tato daň nespadne v budoucnu i na ně.
Tím by se snížily příjmy státního rozpočtu. „Nejde ani o inkaso z mimořádné daně, ale o to, že by se mohly snížit příjmy daně z právnických osob. Firmy se mohou bát toho, že by i na ně v budoucnu padla podobná nesystémová daň, a proto už nyní mohou raději hledat jiný daňový domicil,“ myslí si Marek.
Ministerstvo financí (MF) ke kroku EPH uvedlo, že jde o svobodné rozhodnutí soukromé firmy.
„Pokud jde o zavedení dočasné windfall daně na mimořádné zisky vybraných firem, MF si za svým návrhem stojí, neboť současná krizová situace na trhu s energiemi si vyžaduje toto dočasné opatření,“ uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.
Windfall tax má pomoct s finanční kompenzací zastropování cen energií. „Tyto mimořádné výdaje by podle MF neměly jít čistě na vrub deficitu státního rozpočtu a velké energetické firmy stejně jako banky by se na nich měly prostřednictvím svých neočekávaných mimořádných zisků solidárně podílet,“ dodává Weiss.
Per Pelc, hlavní analytik společnosti Zainvestuj.to v České televizi uvedl, že jako země, kam by se mohla společnost Křetínského přesunout, se momentálně nabízí Maďarsko či Polsko.
Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku, který dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let, od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.
